Já jsem tohle řešila hlavně ve chvíli, kdy jsem změnila práci a najednou jsem měla mnohem víc odpovědnosti. Ze začátku jsem měla tendenci odpovídat na pracovní zprávy večer, kontrolovat e-maily ještě v posteli a říkat si, že „jen dodělám jednu věc“. Samozřejmě z jedné věci byly často další tři. Postupně mi pomohlo rozdělit si den trochu praktičtěji a hlavně přijmout, že ne všechno musí být perfektní. Když mám například náročnější pracovní týden, nesnažím se zároveň doma udělat generální úklid a naplánovat milion aktivit. Hodně mi pomohlo i číst zkušenosti a rozhovory o práci, rodině a běžném životě žen, třeba na
https://vzakulisicz.com. Člověk tam občas narazí na pohled, který ho donutí přemýšlet trochu jinak. Za mě je důležité také umět říct „dnes už ne“ bez dlouhého vysvětlování. Práce počká do rána, ale pokud jsem každý večer úplně vyčerpaná, těžko pak budu mít energii na rodinu nebo na sebe. A překvapivě mi pomohlo plánovat si volný čas stejně poctivě jako pracovní schůzky, protože jinak se na něj nějak záhadně nikdy nedostane.